19.04.2012 13:37

Výživa kojenců

K výživě novorozenců a kojenců

V prvním díle seriálu o výživě se budeme zabývat výživou nejmenších dětí. Co všechno bychom měli vědět o výživě dítěte v novorozeneckém a kojeneckém věku?
 
 

Základem výživy novorozeného dítěte je mateřské mléko. Již dávno v historii byla považována schopnost rodit a kojit dítě za dar nebes. Egyptská soška Isis, která kojí své dítě byla symbolem mateřství a kontinuity života.

Historicky prošla výživa novorozence a kojence určitými modifikacemi, od rituálů k vědeckým poznatkům. Například údaje indické literatury z prvního století našeho letopočtu uvádí, že ještě před uříznutím pupečníku byla ústa novorozence vytřena máslem a solí. Dále dítě dostalo trochu medu a džusu. Po dobu tří až čtyř dnů bylo dítě živeno máslem a medem se šťávou získanou z vybraných rostlinných kořínků. Teprve později, s nástupem laktace začalo dítě dostávat mateřské mléko a med. Pokud matka neměla mléko, bylo dítě dáno do péče kojné. Podle některých autorů byla od šestého měsíce zařazována do jídelníčku dítěte rýže. Jiní autoři doporučovali podávat první pevný pokrm až od prvního roku života dítěte a dítě bylo kojeno do dvou let života. V patnáctém století například podle Metlingera byl první potravou dítěte med, dále mateřské a ženské mléko. Velmi brzy byla do výživy dítěte zařazována ovesná kaše, později chléb s mlékem, masová polévka. V osmnáctém století bylo již první stravou dítěte kolostrum. V historii novorozenci velmi často umírali, příčinou byly infekce, neznalost léčby některých nemocí, ale i nesprávné zásady výživy dítěte.

Od devatenáctého století se stala výživa novorozenců a kojenců předmětem četných vědeckých studií. Zásady současné výživy nejmenších dětí jsou nejpropracovanější problematikou výživy dětského věku.

 

Přirozenou výživou novorozenců a kojenců

je výživa mateřským mlékem. Mateřské mléko je doporučováno jako jediná výživa až do šesti měsíců věku kojence. Mateřské mléko pro tuto dobu zabezpečuje ideální vyváženost, kvalitu a toleranci živin k somatickému i psychickému vývoji dítěte. S výjimkou vitaminu D a dle současných doporučení i vitamínu K není u plně kojeného dítěte nutné dodávat jiný druh výživy v prvních šesti měsících života. Později je však nutno výživu dítěte dále doplňovat o jiné složky potravy. Mateřské mléko může být i nadále součástí běžné výživy dítěte. Mateřské mléko u malého dítěte snižuje riziko infekce, snižuje i riziko časnějšího i pozdního výskytu alergie. Uvádí se, že kojení je zdravé i pro matku. V pozdějším období života žen, které kojily své dítě, je významně nižší výskyt nádorových onemocnění ženských orgánů.

Jsou však případy, kdy mateřské mléko může dítěti ublížit. Jedním z nich je nebezpečí přenosu závažné infekce z matky na dítě. Jedná se zvláště o virus způsobující nemoc AIDS, kdy HIV pozitivní žena může přenést infekci na své dítě (pokud se již v průběhu porodu toto dítě nenakazilo). Mateřské mléko může například nepříznivě ovlivnit vrozené onemocnění dítěte, kde je porušeno zpracování cukru (galaktóza), jež mléko obsahuje. Tento cukr je však obsažen i v jiném mléce a v těchto případech je proto nutné stravu dítěte dále upravovat.

Mléko matky nedonošeného dítěte je bohatší na některé živiny, zvláště bílkovinu, ve srovnání s mlékem matky donošeného dítěte. Při významnější nedonošenosti však mateřské mléko výživě novorozence nestačí a je ho nutné dále upravovat – obohacovat.

Uvádí se, že pouze dvě až tři procenta žen není schopno své dítě kojit. Nemá-li žena dostatek mateřského mléka, je nutné dítě přikrmovat. Dítě má výživu smíšenou.

 

Umělá výživa

Je-li dítě živeno jiným než mateřským mlékem, uvádíme, že má umělou výživu. Základem pro umělou výživu kojenců je kravské mléko. Kravské mléko je svým složením lidskému mléku nejbližší. Pro účely výživy dítěte je však nutné jej dále upravovat. V současné době tvoří umělou výživu dva druhy mlék.

a) Mléka počáteční jsou určena pro děti do ukončeného čtvrtého měsíce věku. Je však možno je podávat i později až do 12 měsíců života dítěte, pokud je dítě dokrmováno dalšími složkami výživy. Počáteční mléka jsou často označena symbolem 1.

b) Mléka pokračovací jsou určena pro děti od ukončeného čtvrtého měsíce věku až do 36 měsíců. Pokračovací mléka jsou často označena symbolem 2.

Existují rozdíly mezi jednotlivými počátečními mléky. Tyto rozdíly jsou nejevidentnější ve složení a charakteru bílkoviny mléka. Bílkovina kravského mléka je kvantitativně upravována tak, aby byla bližší mléku mateřskému. Například adaptovaná mléka mají vyšší procento syrovátky než kaseinu, což usnadňuje snadnější trávení bílkoviny tohoto mléka v trávicím traktu dítěte. Jinou úpravou je tzv. hydrolýza bílkoviny kravského mléka, při které se snižuje „schopnost vyvolávat alergickou reakci“ na bílkovinu kravského mléka. Existují i počáteční mléka, jež mají bílkovinný základ na sojové bázi. Pozor však, ne všechna sojová mléka mají charakter mléka nejvhodněji přizpůsobeného pro výživu nejmenších dětí. Například vegetariáni volí často sojové mléko pro výživu svého dítěte, je však nutné vybrat mléko dostatečně obohacené o další složky, jež minimalizují rizika uvedeného způsobu výživy. Podání počátečního sojového mléka je indikováno v případě alergie na bílkovinu kravského mléka, ale pozor u alergických dětí se i zde často vyvine alergie. Výhodu mají proto spíše mléka, jejichž bílkovina je hydrolyzována. Sojová mléka jsou indikována rovněž tam, kde je u dítěte metabolická porucha (galaktosémie) s postižením metabolismu jednoho z cukrů (galaktóza). Jak již bylo uvedeno, tento cukr obsahuje i mateřské mléko, které v tomto případě musí být ze stravy dítěte vyloučeno.

Konec osmdesátých a počátek devadesátých let právě uplynulého století přinesl významný pokrok ve výživě nejmenších dětí. U dětí s pozitivní alergickou anamnézou (jeden nebo oba rodiče mají nějaké alergické onemocnění – astma, senná rýma, atopický ekzém a podobně) je hned po porodu (samozřejmě pouze při nedostatku mateřského mléka) podáno mléko s částečně hydrolyzovanou bílkovinou. Jsou to mléka, která jsou často označena symbolem H.A. (hypoalergenní). Ukázalo se, že tato mléka dovedou účinně a významně snížit riziko rozvoje alergického onemocnění v časném věku dítěte. Pozor však, takovému dítěti v prvních měsících života nesmí být mimo mateřského mléka podáno ani krátkodobě, respektive vůbec, jiné mléko než s označením H.A. Účinek hypoalergenního mléka se pak ruší.

Mezi počáteční mléka patří i mléka určená výhradně pro děti s nízkou porodní hmotností. Tato mléka jsou přizpůsobena potřebám nedonošeného dítěte, jež jsou jiné než potřeby výživy dítěte donošeného. Další skupinu tvoří mléka antirefluxová, často označená symbolem A.R. Dítě po porodu často zvrací. Tento stav může být projevem tzv. „gastroesophageálního refluxu“ – kdy se strava po požití vrací spontánně zpět ze žaludku do horních částí trávicího traktu. Antirefluxové mléko, obohacené o rýžový škrob či vlákninu ze svatojánského chleba je hutnější a zvracení těchto dětí často ustupuje nebo se výrazně zmírňuje. Poslední skupinu počátečních mlék tvoří mléka se snížením nebo vyloučením cukru laktózy (jedná se o cukr, který je obsažený v každém živočišném mléce). Kromě určitého metabolického onemocnění se těchto mlék využívá například při obtížích po průjmovém onemocnění, kdy došlo k postižení enzymu, který štěpí tento cukr. Rovněž u lidí, u kterých se vrozeně objeví deficit tohoto enzymu (není to stav ojedinělý) je nutné běžné mléko s obsahem laktózy ze stravy vyloučit.

Ke kozímu mléku a jeho podání nejmenším dětem si dovoluji dát varování. Je to mléko svým složením daleko více vzdálené mléku lidskému než mléko kravské. Nezaručuje proto adekvátní vývoj dítěte. Indikace podání kozího mléka při alergii na mléko kravské je nesmyslná, neboť u atopiků (kde vzniká alergie) se rozvine velmi snadno alergie i na bílkovinu kozího mléka.

Neupravené kravské mléko je možno doporučit dítěti až od jeho 12. měsíce věku. Mladší dítě ohrožuje předčasným rozvojem alergie, větším nebezpečím infekce a pro obsah bílkoviny ohrožuje nejmenší děti rozvratem vnitřního prostředí s dalším závažným postižením organismu.

 

Tzv. příkrmy

Nemléčnou stravu ve formě tzv. příkrmů nepodáváme dětem mladším čtyř měsíců. U dětí plně kojených začínáme s příkrmy až od šestého měsíce věku, u dětí uměle živených od čtvrtého měsíce věku. Během jednoho měsíce je tak možno postupně zařadit zeleninové či maso-zeleninové příkrmy (zeleninová polévka jako samostatné jídlo, libové, nejlépe drůbeží maso v denní dávce asi 20 gramů, jedenkrát týdně vařený slepičí žloutek). V průběhu dalšího měsíce se jako samostatná porce přidává ovocné pyré, které je případně možno smíchat s neslazeným jogurtem. Kaše (samostatné večerní jídlo) je možno podávat v dalším měsíci. Je nutno být na pozoru, neboť kaše, či jiná jídla, která obsahují lepek, by neměla být podána dětem mladším šesti měsíců. Jinak hrozí nebezpečí rozvoje onemocnění tzv. celiakie, jež vyžaduje doživotní dietní opatření. Lepek je obsažen v běžně užívaných cereáliích, mouce pšenice, žita, ječmene.

Stále je platné, že do výživy kojence nepatří vaječný bílek. Stravu malým dětem nesolíme s výjimkou některých onemocnění, na které vás upozorní ošetřující lékař. Přírodní ovocné šťávy se doporučují podávat až v průběhu pátého nebo šestého měsíce. Kojené dítě dostává mlékem dostatek vitaminu C.

 

Stravovací režim

dítěte, novorozence je většinou tvořen ze sedmi porcí stravy. Postupně se počet jídel pro dítě snižuje. Kojené dítě se většinou hlásí o jídlo samo. Uměle živené dítě, krmené lahvičkou, může být snadno překrmováno. Nedostatek či nadbytek jídla se projeví většinou klinicky. Například dítě může špatně prospívat. Předpokládá se, že v prvním půl roce života by mělo dítě přibýt na váze o 150 až 300 g za týden. V druhém půl roce života by přírůstky hmotnosti měly být zhruba poloviční. Při nadbytku stravy může být dítě třeba více neklidné, mít bolesti bříška, může zvracet a podobně. Denní potřeba celkových tekutin pro dítě se uvádí kolem 150ml/kg jeho tělesné hmotnosti v prvním půl roce života. V druhé polovině roku se tato celková potřeba tekutin snižuje asi na 120 ml/kg tělesné hmotnosti. A tak si každá maminka může orientačně propočítat, jaká je potřeba jejího dítěte.

Zásady výživy novorozenců a kojenců zná každý dětský lékař. Indikované přípravky kojenecké výživy je u něj možno dále konzultovat.

—————

Zpět


Kontakt

BONETY

Mobil:+420 602 550 593



Pracovní doba:
Po-Pá 8:00-16:00hodin