Když roztočíte kolo štěstí, pravděpodobnost, že vyhrajete – byť vám to reklama sugeruje jako hotovou věc, je mizivá. Zato šance, že si z vašich genů na svět váš potomek vezme i ty, jež nesou alergie, je poměrně reálná. Podle mnoha výzkumů není totiž riziko vzniku alergií zanedbatelné. Má-li nějakou alergii otec či matka, je třicetiprocentní, v případě obou rodičů dokonce padesát na padesát. Ale ani když alergikem není žádný, nemusí mít dítě vyhráno. Pořád tu zbývá nějakých deset procent, že dítě alergii mít bude. Nikdy totiž nevíte, jestli se s ní nepotýkal některý z vašich předků.

Pyly, nebo potraviny? Třeba obojí!
„Teď s ním ven nemůžeš,“ upozorňujete babičku, která chce s mrnětem do parku. „Má alergii na pyly.“ Jinému děťátku mohou vadit léky – zvláště antibiotika, další už od narození „bojuje“ s pracími prášky nebo aviváží. Je dost těžké ohlídat, aby nepřišlo k alergenům. Ale co má říkat máma, jejíž dítě se osype i po jablku. Potravinových alergií je tolik, že se snad ani spočítat nedají. A navíc – podle odborníků jsou často spojeny s těmi pylovými.

Takže nejenže nemůžete dát děťátku to, co mu chutná, ale ani s ním nemůžete na louku. Jak říká dětská lékařka Lenka Smetanová, podle nejnovějších studií je dobré dítě seznamovat s novými potravinami ještě v době, kdy je kojeno – imunitní systém se s tím pak lépe vypořádá. U nekojených dětí s rizikem vzniku alergií se doporučuje používat hypoalergenní kojenecká mléka s klinicky ověřeným účinkem. S lepkem se má u zdravých dětí začít mezi 4. a 6. měsícem během kojení. U dětí se závažnou alergickou anamnézou nové potraviny konzultujte s dětským lékařem.

Když miminko bolí bříško, může to mít z alergie
Na co mohou mít děti potravinovou alergii? Skoro na všechno: na kravské mléko a vaječný bílek, na lepek, citrusy, na „neškodné“ druhy ovoce a zeleniny, na ryby, ořechy, luštěniny... Potravinová alergie se nemusí projevit jen vyrážkou. Nedovedete-li si vysvětlit zažívací potíže svého děťátka, trpí podivnými kolikami, bolestmi bříška, nadýmáním, zácpou, nebo naopak průjmy, je nejvyšší čas zamyslet se, není-li problém v papání. Nechte si projít hlavou, po kterém druhu jídla potíže přicházejí, a okamžitě ho vypusťte. Nasaďte potraviny, po nichž naopak děti většinou potíže nemívají. Patří mezi ně brambory, rýže, mrkev. A poraďte se s pediatrem.